17.11.2020 - Stále je možné objednávat náš kompletní sortiment rostlin a dalšího zboží. Prostokořenné ovocné stromky lze vysazovat do té doby, než zamrzne půda.

Jak zasadit ovocný strom

Rady k výsadbě prostokořených stromů

V následujícím článku naleznete rady, jak zasadit prostokořený ovocný (či jiný) strom. I čím hnojit, kotvit a vyvazovat.

Kdy strom vysadit?

Nejvhodnější období pro výsadbu prostokořeného ovocného stromu je na podzim (až do zámrzu půdy). Jak říkají staří zahradníci, dříve se běžně sázely stromy i v průběhu celé zimy a ještě nejlépe za deště, aby byl stromek celou dobu ve vlhku. Dnes si něco takového málokdo dovede představit :). Strom zasazený už na podzim, dostává veliký náskok, při kterém v případě méně chladné zimy už může i začít kořenit. V případě tužší zimy se alespoň lépe utuží zemina, která lépe přilehne těsně ke kořenům, což je také velice důležitý. V případě jarní výsadby, stromek většinou vyžaduje větší množství zálivky. V posledních letech, kdy někdy jaro příjde dříve a stromek je vysázen v průběhu března až dubna a od května začne teplé počasí s vysokými teplotami, stromek má jen minimum času pro přípravu kořínků. Pokud vysazujete ovocný strom v kontejneru, je možné ho sázet téměř kdykoliv (pokud není zemina zamrzlá, to se do země nedostanete). Strom v květináči o přesázení do volné půdy vůbec neví. V letních měsících však z důvodů nedostatku vláhy výsadbu nedoporučujeme.

Kam vysadit ovocný strom?

Důležité je také promyslet stanoviště pro ovocný strom. Každý druh má v tomto svá specifika a požadavky. Obecně lze říci, že strom by neměl být vysázen pod elektrické vedení či nad podzemní vedení inženýrských sítí. U vzrůstných stromů především ořešáků a třešní je důležité myslet na to, že strom doroste do opravdu velkých rozměrů, tak aby v dospělosti nevadil sousedům, nevyrostl nad dům. Tyto hodně vzrůstné stromy by měli být situovány do zadní části zahrady, ideálně je využít jako větrolam proti velmi častým západním větrům. U meruněk a broskvoní je zase vhodné vybrat chráněné, ale zároveň slunné stanoviště. Ideálně blízko domu nebo mezi dům a zahradní domek, ale určitě ne do místa, kde je v zahradě velký průvan. Strom nevysazujeme každý den a tak si klidně dejte na čas s "osazovacím návrhem". ;-)

Před výsadbou

Kořeny prostokořeného stromku doporučuji namočit do nádoby s vodou a nechat v ní do druhého dne. Jde o to, aby kořeny do sebe natáhli co nejvíce vody.. Dále vykopat jámu pro stromek tak, aby se do ní pohodlně kořeny vešly. Špičky silných kořenů (silnější než obyč. tužka) zastřihnout (cca o 1-2 cm). Pokud je kořínek zaschlý nebo poškozený, ustřihněte delší část kořene a to tak, až se dostanete na na zdravou část kořene. Vykopanou jámu je vhodné naplnit vodou a nechat jí vsáknout (toto zopakovat klidně i 2x). Stromek bude mít do startu více vláhy, kterou bychom takto rychle do dolní kořenové části nezvládli dodat.

Výsadba

Stromek zasadit do vykopané jámy tak, aby místo štěpování zůstalo nad zemí 10 - 15 cm (místo štěpování je taková hokejka mezi kořenem a kmenem stromku). POZOR, některé stromy mají štěpování výše, zde neplatí výše uvedené pravidlo, aby štěpování zůstalo cca 10 - 15 cm nad zemí, ale takovýto stromek zasaďte tak, aby nad nejhornějším kořenem bylo cca 10 cm zeminy. Zeminu nad kořeny důkladně ušlápnout svojí vahou (patou u boty), aby se zemina dostala do těsné blízkosti ke kořenům stromku.

Co dělat v případě špatné původní zeminy

V případě špatné zeminy (hodně jílovitá, hodně písčitá nebo hodně kamenitá) je nejlepší, polovinu vykopané zeminy odstranit a nahradit jí ideálně kvalitním kompostem. Kompost můžete použít domácí, přivézt z kompostárny nebo ho koupit i pytlovaný. Kompost má výborné půdní vlastnosti, lepší i než mnohé zahradnické substráty. Obsahuje velké množství živin, které zároveň dokáže déle zadržovat v organické hmotě. Dobré půdní vlastnosti můžeme nejvíce pozorovat v posledních letech, kdy je nerovnoměrný spad a zároveň nedostatek srážek v průběhu celého roku. Zahradnické substráty a rašelina velice rychle vysychají a následně jim dlouho trvá, než zpátky vodu nasajou. Jsou perfektní v případě použití automatických závlahových systémů, kdy dokáží rychleji odvádět vláhu. Při použití zahradnického substrátu doporučuji promísit i s kompostem. Pokud doma kompostujete a máte na zahradě písčitou půdu, věřte, že kompost budete mít taky písčitý, což není ideální. V tomto případě je vhodné si obstarat kvalitnější kompost, kterým výrazně půdní vlastnosti zlepšíte. V případě pěkné hnědozemě či dokonce černozemě výměnu půdy neřešte.

Hnojení

Doporučuji Vám, ke kořenům mladých stromků přidat dlouhodobě rozpustné hnojivo (ideálně do půdy) např. Silva Tabs tablety (živiny se uvolňují až 12 měsíců) nebo Substral Osmocote (živiny se uvolňují až 6 měsíců). Jsou to jedny z nejlepších dostupných hnojiv na trhu, ale jejich cena je vyšší. Substral Osmocote je velice univerzální hnojivo, sami ho využíváme a lze ho využít téměř ke všem druhům rostlin díky jeho neutrální chemické reakci (neutrální pH). Můžete ho proto použít ke kyselomilným rostlinám (rhododendronům, kanadským borůvkám atd.), které potřebují kyselé pH a stejně tak k vápenomilným rostlinám (např levandule), které se daří ve vápenité půdě. Dlouhodobě rozpustná hnojiva mají tu největší výhodu, že se uvolňují postupně po dlouhé období bez kolísání příjmu živin. Dále je velice důležité jejich složení a to tím, že nejenže obsahují základní prvky N, P, K (dusík, fosfor, draslík), ale obsahují i ostatní mikroprvky Fe (železo), Mn (mangan), B (bor), Zn (zinek), Mo (molibden), Cu (měď), Mg (hořčík), ale ten prvek, jehož absence dělá univerzálnost z hnojiva je Ca (vápník).

V dalších letech je nejvhodnější používat k ovocným stromům hnojivo Cererit, které se pohodí na povrch půdy k ovocným stromům nad kořenový systém. Kořeny dosahují od kmene až tak daleko, jako horní část koruny stromu. Po obvodu koruny jsou vlásečnicové mladé kořínky, které jsou nejaktivnější a přijímají nejvíce vody a živin. Toto hnojivo se nedokáže rozpouštět pozvolna po dlouhé období, proto je potřeba hnojení provést třeba 2x až 3x ročně (orientační doba hnojení je konec dubna, v pol. června, konec července). Některé speciální hnojiva (např. na ovocné stromy, na česnek a cibuli, na brambory atd.) obsahují úplně stejná hnojiva a to ta základní, což je obyčejné a to nejlevnější hnojivo NPK (bez jakýchkoliv mikroprvků), využívané hlavně na poli zemědělci. Tyto hnojiva mají pouze krásný barevný obal, ale za to trojnásobnou cenu, no nekupte to !!! Navíc tyto rádoby speciální hnojiva můžete zakoupit na každou plodinu s jiným obalem. Doma Vám tak vznikne sbírka barevných obrázků pod kterými se bude skrývat úplně stejné hnojivo. Nejlepší rada pro přihnojování ovocných stromů je používání Cereritu, který lze zakoupit levněji než speciální hnojiva, ale za to dodáte nejlépe vyvážený poměr všech živin.

Ukotvení, vyvázání a ochrana stromku proti okusu

Ke stromku je vždy vhodné zatlouct opěrný kůl (nejlépe z jižní strany, aby zastínil kmen stromku v zimě před sluncem). Vyvázání stromku ke kůlu je nejvhodnější gumovou bužírkou. V případě potřeby je vhodné dát na stromek chráničku proti okusu zvěří, pokud je potřeba (proti zajícům, případně i proti psům a kočkám, ty si rádi brousí o kmen drápky). V případě potřeby zabezpečení proti srnčímu, je vhodné vytvořit trojnožku z opěrných kůlů a kolem jí obalit svařovaným lesnickým pletivem o výšce alespoň 1,5 metru.

A máte hotovo, teď jen stromek pořádně zalít a čekat na úrodu. :-)

 

Poznámka pod čarou: V případě stromků v kontejneru postupujte téměř stejně, pouze kořeny nezastřihujete. Stromek pouze vyndáte z květináče a vložíte do připravené jámy.